Mikroventilace – k čemu vlastně?

Už několik let tomu je, co výrobci zavedli do celoobvodového okenního kování prvek zvaný mikroventilace. To jest v podstatě mezipoloha mezi ventilací a otevřením, kdy je křídlo téměř uzavřeno a přesto je mezi ním a rámem malá mezera určená k větrání.

Takto malá mezera sice téměř postačuje k tomu, aby okna splnila normu na výměnu vzduchu v místnosti, jenže to splňuje zcela nevhodným způsobem. Výměna vzduchu je totiž velmi pozvolná.

Z místnosti odchází teplý a vlhký vzduch. Ten má na ochlazeném ostění a rámu okna vhodnou teplotu k tomu, aby vytvořil ideální podmínky pro tvorbu plísní, popřípadě kondenzaci vody a tvorbě námrazy. Ta pak může znehodnotit povrchovou úpravu. O tom, že plíseň v bytě není zrovna to pravé ořechové, škoda mluvit.

Větrat by se totiž mělo krátce a intenzivně – ideálně průvanem, aby došlo k výměně vzduchu v místnosti a zároveň se neochlazovaly stěny. Tím docílíme zmíněné výměny vzduchu a současně se teplota v místnosti velmi brzy vrátí k hodnotě před větráním.

Při otevření na mikroventilaci také není křídlo zabezpečeno proti nežádoucímu vniknutí ani zdaleka tak jako při úplném zavření.

Tak k čemu vlastně mikroventliace je?

Napadá mě snad ideální pro případ, že vaříte, máte zapnutou digestoř a otevřete si okno na mikroventilaci. Pak snad může mít mikroventilace smysl, jinak mě nic jiného ani nenapadá. Osobně ji doma nemám namontovanou vůbec…

Tagy:

O autorovi Radek Štolpa

Stránky píše Radek Štolpa, jenž má mnohaleté zkušenosti s výrobou, montáží, údržbou, opravami, ale také s užíváním Eurooken. Pracuje ve firmě Kožina – Truhlářství, která eurookna a vchodové dveře vyrábí. S problematikou dřevěných oken je tak v každodenním styku.
Komentáře jsou uzavřeny.