Již několikrát jsem se setkal s nářkem uživatelů nad nezvyklou měkostí vodouředitelných povrchových úprav, použitých pro ochranu oken. Byli přesvědčeni o tom, že pokud je povrchová úprava oken měkká, je prostě vadná, jakoby nevytvrdnutá.

Je to ovšem hrubý omyl. Zákazníci totiž okna srovnávají s dřevěnými výrobky, které mají jinde v interiéru nebo dokonce s nábytkem.

Povrchová úprava oken je navržená tak, aby pracovala se dřevem, aby dokázala odolávat povětrnostním vlivům. V létě na přímém sluníčku dosahuje teplota okenních prvků třeba i 80 stupňů Celsia, kdežto v zimě bývá venkovní prostředí i kolem -20 stupňů Celsia. Na okno nejen svítí sluníčko, na okno prší, padají na něj kroupy, mnohdy bývá zapadáno sněhem, mění se nejen teplota, ale i vlhkost vzduchu. Všechny tyto situace musí povrchová úprava eurooken zvládat.

Povrchová úprava dřevěných výrobků v interiéru má zcela jiné podmínky. Teplota se mění jen v rozmezí několika stupňů, vlhkost je také docela stabilní. Povětrnostní vlivy jsou v podstatě vyloučeny.

Povrchová úprava oken je zkrátka navržena pro zcela jiné prostředí, než interiérové povrchové úpravy. Skutečnost, že barva na dřevěných oknech je měkká, není její nedostatek, ale nezbytná vlastnost. Vlastnost bez které by eurookna nepřečkaly bez úhony zřejmě jen pár měsíců.